Německý ovčák je poměrně mladé plemeno, ustálené až na přelomu 19. a 20. století z německých selských psů . Poprvé bylo představeno na výstavě v Hannoveru v roce 1882. Na konci 19.století začala německé ovčáky používat policie, armáda a jiné ozbrojené složky jako přední strážce a vyšetřovatele. V době první i druhé světové války němečtí ovčáci pomáhali v armádě jako zdravotníci. Ve 20. století bylo plemeno přiznáno a získalo po celém světě všeobecnou popularitu, hlavně díky svým vynikajícím služebním schopnostem.

Hlava je klínovitého tvaru, je přiměřená k tělu.
Nos je vždy černý.
Oči jsou středně veliké, mandlového tvaru, šikmo položené,ne vystupující. Barva očí je co nejtmavší.
Chrup je silný, zdravý a úplný, s nůžkovým skusem.
Uši jsou středně veliké, nesené vzpřímeně.
Krk je silný, s dobře vyvinutým svalstvem, bez volné kůže
Trup je dobře vyvinutý, bedra jsou široká, dobře osvalená, záď je dlouhá, mírně spadající.
Hrudník je přiměřeně široký.
Přední končetiny jsou rovné, zepředu dokonale rovnoběžné.
Tlapy jsou okrouhlé, dobře uzavřené a klenuté, polštářky tvrdé, ale ne drsné. Drápy jsou silné a tmavé.
Zadní končetiny jsou při pohledu zezadu rovnoběžné.
Ocas je nesen svěšený v mírném oblouku, při vzrušení a pohybu je nesen poněkud výš, nepřesahuje však horizontální linii hřbetu.
Německý ovčák je klusák.Typický je prostorný pohyb nízko nad zemí budící dojem nenucenosti.